Je ponuré lednové ráno a my už asi dvě hodiny čekáme, než se pořádně rozední. Pak nám došlo, že v Pekingu se jen tak nerozední. Těžký smog halí město, jako poklop. Prcháme tedy co nejdříve na Čínskou zeď, po které se nakonec i pár desítek kilometrů procházíme. Ta opuštěná část je samozřejmě o dost hezčí. Zvlášť, když na ní člověk stráví noc. Nevadí nakonec ani tolik, že je -15°C.
Čína pro nás byla obrovskou cestovatelskou zkušeností. Vlaky narvané k prasknutí kvůli blížícímu se Novému Čínskému roku, v podstatě žádní západní turisté, ale spousta nádherných míst a okamžiků. Nocí na Čínské zdi to pouze začalo. Navštívili jsme pak ještě známou Terakotovou armády u Xi Anu, kláštery na vrcholu žulového monolity Huashanu, vyspělou Šanghaj, nebo Ho Kong, ale i malé klasické vesničky.